Představte si starý porcelánový hrneček, který už nikdo nechtěl. Ležel zaprášený na půdě, jeho ouško bylo mírně otlučené a zlatá glazura už dávno ztratila svůj lesk. Možná v něm kdysi babička servírovala nedělní kávu, nebo v něm maminka míchala horkou čokoládu za zimních večerů.
Dnes tento hrneček, společně s dalšími "zapomenutými poklady" - vintage cukřenkami a porcelánovými nádobkami - vypráví úplně nový příběh. V našich rukách se proměnily v něžné svícny, které svým plamenem prozařují místnost stejně, jako kdysi prozařovaly domovy svou původní službou.
Každý kousek si zachovává svou původní patinu a příběh. Ta drobná prasklinka na okraji, ten vybledlý květinový motiv - to všechno jsou stopy času, které dělají každou svíčku jedinečnou. Roztavený vosk nalitý do starého porcelánu vytváří novou vrstvu příběhu, spojuje minulost s přítomností.
Je fascinující pozorovat, jak světlo prosvítá skrz tenké porcelánové stěny, vytváří jemné stíny a probouzí k životu původní
dekorativní vzory. V šeru místnosti tyto "znovuzrozené" kousky doslova ožívají - tam, kde dřív byla prázdnota, je teď tančící plamen.
Tenhle projekt není jen o výrobě svíček. Je o vidění krásy v nedokonalosti, o nalézání nových možností v tom, co ostatní považují za nepotřebné. Je to malá připomínka, že i zdánlivě vysloužilé věci mohou znovu zazářit - stačí jim dát šanci a trochu představivosti.
A možná, až si zapálíte svíčku v bývalé cukřence po prababičce, sami se na chvíli ponoříte do příběhů, které tento porcelán pamatuje. Protože každá druhá šance je začátkem nového příběhu.